Proč slaměný dům?

Výhody domu s izolací ze slaměných balíků:

• • • jde o nejekologičtější izolační materiál a to i mezi přírodními materiály, ekologická stopa se blíží nulovým hodnotám.
    • cena: narozdíl od jiných ekologických materiálů je sláma levná a to dokonce levnější než nejlevněší konvenční izolace – polystyren.
    • difuzní otevřenost,  to znamená zdraví prospěšná výměna vzdušných par = prostředí ve slaměném domě je ideální pro dýchací systém člověka 
    • nabízí výhodné tepelně-izolační parametry – zateplení slaměnými balíky o obvyklé tloušťce 36 cm nabízi při správném provedení hodnoty blížící pasivnímu domu.
    • možnost provádět i formou workshopů, s rodinou, přáteli, svépomocí s podporou našeho vedení

Sláma jako ekologický stavební materiál

Sláma ve formě slaměných balíků je široce dostupný ekologický izolační materiál. Jde v podstatě zemědělský odpad  jehož ekologická stopa je ve srovnání s jinými izolačními materiály aď už syntetickými či přírodními (ovčí vlna, konopí, dřevovlákno)  prakticky nulová. Cena slaměných izolací je přitom v porovnání se srovatelnými přírodními izolacemi řádově nižší. (Cena za m², slaměné izolace se pohybuje od 70kč za materiál). Sláma přitom,  jako přebytkový zemědělský produkt, u nás často končí spolu-spalováním v tepelných elektrárnách a o lepší využití si tedy říká.

Nízko-energetické a ekologicky designované domy

Naší filosofiíí  je, nejen stavět domy energeticky soběstačné či úsporné v průběhu svého provozu. Ale také stavby, které jsou postavené z ekologických a recykovatelných materiálů. Tedy udržitelné i z hlediska použitých materiálů. Slaměný dům nicméně splňuje  oba parametry. Slaměný balík samotný vykazuje velmi dobré izolační vlastnosti.

Ve středně velkém slaměném domě vytápěným akumulačními kamny, protopíte přibližně 5 m³ dřeva za zimu, tedy asi 7000kč. Což je velmi výhodná bilance.

Součinitel tepelné vodivosti, dle měření FASBA  byl stanovený na λ=0,052 W/m.K při balíku uloženém ve stěně nastojato, což je jen asi o třetinu horší než kvalitní expandovaný polystyren – λ=0,035 W/m.K. Přitom ale musíme brát v úvahu, že balík je ve zdi většinou celý –  tedy v šířce  36 cm oproti polystyrénu, který tvoří jen vnější izolaci, tedy většinou nějakých max 20 cm. Díky tomu slaměný dům při správném provedení snadno dosáhne velmi dobrých tepelně izolačních kvalit, blížících se pasivním stavbám. A zajišťuje vysoký tepelný komfort interiéru.

V ČR tvoří většinu staveb využívající slámu dřevostavby, tedy dřevěná nosná konstrukce nese váhu střechy, stropů a omítek a ručí za stabilitu objektu. Sláma zde tvoří pouze výplň stěn mezi stojnami, případně izolace střechy, kde jsou balíky mezi krokvemi. Vnější stěny jsou pak ošetřeny trvanlivou vápennou omítkou s antibakteriálními účinky, případně hliněnou omítkou s příměsemi zaručující její stálost. Vnitřní omítky bývají většinou hliněné 2-5 cm tlusté. Někdy je skladba stěny složitější, volí se například z venku difuzně otevřené desky DHF nebo DWD.

Vnitřní hliněné omítky a skladba námi používané stěny je difúzně otevřená a zaručují tak dostatečnou výměnu vzdušné vlhkosti s okolím, která je důležitá pro správné fungování dýchacího ústrojí. Vnitřní hliněné omítky pak pomáhají funkci tepelné akumulace, tedy drží v sobě teplo v okamžiku kdy netopíte (třeba v noci) či při několika denní nepřítomnosti. Oproti dřevostavbám využívající konvenční lehké materiály má v tomto slaměný dům i díky vysoké měrné tepelné kapacitě slaměných balíků (c=2100 J/(kg.K) ) jasnou výhodu. Tyto vlastnosti se ještě optimalizují využitím příček z nepálené hlíny nebo těžkých podlah. Samozřejmostí pak je zdravotní nezávadnost materiálů. Slaměný dům samozřejmě můžeme postavit naprosto bez syntetických materiálů nebo s jejich omezeným množstvím, ve formě např. difúzně těsnících okenních pásek. V každém případě se ale vyhneme velkého množství lepidel, polystyrénu, syntetických nátěrů a dalších potencionálně zdraví nebezpečných látek, běžně užívaných v konvenčním stavebnictví.

Velkou devízou slaměného domu je pak variabilita provedení a způsobu provedení. Slaměný dům může být stejně tak jednoduchá svépomocně vybudovaná stavba, organických tvarů, kde se topí dřevem, jako super-moderní dům se vším komfortem a technologii. Jako je například využití rekuperace a ovládáním skrze Smart Phone. Nic není špatně.  Může jít o slaměný dům na klíč, a nebo, což my máme rádi, o dům postavený za pomoci majitelů, jejich přátel a třeba i sousedů či účastníků workshopu. Takový dům má totiž příběh, jeho stavba je skutečně komunitní záležitostí a majitelům nabízí vyhrát si s každým detailem.

Cena slaměného domu                 
Občas mezi lidmi panuje představa, že slaměný dům či přírodní dům obecně, je v podstatě skoro zadarmo… Tato představa je trochu zavádějící. Slaměný dům není úplně zadarmo. 🙂 Avšak když ho realizujeme optimalizovaně, může být i levnější než konvenční stavba a to navíc v  nízkoenergetické kvalitě.
Slaměný dům je především dům zdravý.
Pokud ho stavíte s námi, pak taky dům krásný,  funkční. A velmi energeticky a ekologicky nenáročný. Co se týče ceny, slaměný dům většinou není  domem za půl miliónu korun, na druhou stranu nemusí být ani drahý. Nabízí většinou rozumný poměr výkon/cena.

Cena 1 m2 obytné plochy slaměného domu se pohybuje mezi 18-25 tisíc kč, při stavbě svépomocí a kolem 35 tisíc kč za 1 m2 při stavbě na klíč.

Proč nestojí 300 ticíc kč? 🙂

1. Slaměný dům je z nějakých 70-80% procent stejný jako jakákoliv jiná dřevostavba; položky jako jsou střecha, základy, nosná konstrukce, vodovodní rozvody, elektřina, podlahy, okna, klempířina atp. budete muset udělat stejně a nijak levnější (pokud si nedovezete staré okapy z chalupy a nesežnente okna z druhé ruky-což taky jde) nebudou.

2. Ano, slaměný dům může být třeba alž o polovinu levnější a než konvenční dřevostavba nebo dům z cihel v případě, že si většinu práce uděláte sami a třeba se vám povede realizovat stavbu v i řádu vyšších stovek tisíc korun. Pak ale musíte počítat s 3-4 lety koncentrované práce  na domě a musíte si odečíst čas a tedy ušlý příjem, který jste místo svého běžného zaměstnání strávili na stavbě. Pravděpodobně vám výjde, že byste uspořené peníze jinak vydělali v práci na kterou máte možná lepší kvalifikaci. A možná byste vydělali ještě víc. Pokud ale preferujte i tak raděj stavět sami, nevadí! S naší pomocí třeba dojdeme rozumného kompromisu! 🙂 Pokud nechcete stavět sami, obraťte na nás také. :))

Přírodní stavění ale opravdu nabízí různé možnosti volby. Od toho, že si opravdu velkou část práce uděláte sami – a my vám poskytneme odborné vedení, desing a třeba lektorování worshopů. Až po možnost, že všechny činnosti delegujete na nás a další specializované řemeslníky a účastníte se třeba jen hliněného nebo slaměného workshopu. Od míry vašeho zapojení se pak bude odvíjet i cena. Stejně tak i od složitosti a nákladnosti návrhu.

Cena naší lektorské činnosti přitom začíná již od 280 kč/h.

Hoří sláma?

Jednou z prvních obav, které se projeví ve spojitosti se slámou jako izolačním materiálem, je to, zda-li sláma hoří.  Tato obava je pochopitelná, na druhou stranu bychom se museli obávat například i v případě izolací lněných, konopných a podobně. Slaměný balík má proti nim jasnou výhodu: vysokou hustotu, čili nedostatek kyslíku. Pokus o zapálení samotného balíku končí ohořením volných stébel a vytvořením zuhelnatělé vrstvy slámy podobně, jako je tomu v případě hoření dřeva. Slaměný balík je však také chráněn omítkami, případně jinými fasádními systémy které prodlužují dobu, po kterou konstrukce splňuje podmínky únosnosti a dalších parametrů dle českých norem.

V českých podmínkách se podařila dokázat požární odolnost 2 hodiny  – 140 minut a k podobným výsledkům dospěli i během testů ve Velké Británii.

Stěna ze slaměných balíků s 2 a více centimetrovou omítkou má splněné testy F90, tedy odolnost 90 minut, v Rakousku, Německu a v dalších státech. Více zde:  http://baubiologie.at/strohballenbau/strohballenbau/zertifikate-tests/

a videa na http://esbg2015.eu/straw-bale-firetests/

Více videa zde:

: