Slaměný dům?

Proč stavět dům ze slámy, dřeva a hlíny? 

Možná si říkáte, proč stavět dům ze slaměných balíků? Napadne vás, vydrží sláma rozmary počasí? Nebo ušetřím spoustu peněz? V čem je výhoda slaměných zdí oproti zděnému domu a klasickým izolacím?

Výhody jsou podle nás jednoznačné  a přírodní stavební materiály (tradiční/moderní) jsou zkrátka budoucností, která klepe na dveře.

Domníváme se, že existují  minimálně 4 zásadní důvody, proč tyto přírodní a pokrokové materiály využívat.

  • Komfort a zdraví:  Komfort dotyku hliněných omítek, jejich vnitřního klimatu  i krásy dřevěných prvků a konstrukcí.
  • Udržitelnost –  minimální ekologická stopa slaměné izolace.
  • Kvalita – řemeslného zpracování  i použitých materiálů (ve srovnání s konvenčními materiály).
  • Ekonomika – nízkoenergetický dům, zapojení se do stavby.

Ve všech těchto kritériích slaměné domy vysoce převyšují současnou konvenční stavební produkci, chcete vědět proč? Čtěte dál..!

 

Jde o absolutně nejekologičtější izolační materiál: 

a to i mezi přírodními materiály. Sláma ve formě slaměných balíků je široce dostupný ekologický izolační materiál a v podstatě zemědělský odpad, jehož ekologická stopa je ve srovnání s jinými izolačními materiály prakticky nulová. Má 40 až  200 krát nižší ekologickou stopu než konvenční izolační materiály a překonává i všechny  přírodní izolační materiály (konopí, ovčí vlnu, celulózu) viz. tabulka dole. 

Jelikož  u nás většina slámy není využita v zemědělství a končí často spolu-spalováním v uhelných elektrárnách a teplárnách, je její využití v podstatě využitím recyklovaného materiálu.

Hlína a hliněné omítky vyráběné zejména z místního jílu jsou pak logicky stavebním materiálem s nejnižší ekologickou stopou vůbec. Stačí jen vykopat ze země. Přitom, jde o materiál obrovských kvalit.

To je zarážející, když si uvědomíme, že dohromady stavebnictví a provoz budov v současné podobě mají celkově podíl až 40% na globálních emisích CO2, tedy mnohem víc než třeba osobní automobilová doprava.

Pokud chceme udělat něco pro planetu postavme si slaměný dům.

Graf demonstruje množství vložené energie do produkce jednoho m² různých druhů izolace, slaměná izolace je s nejnižším číslem na první příčce.

Zdraví a pohodlí:   

Naše domy jsou difuzně otevřené:  to znamená, že zde probíhá výměna vzdušných par mezi vnějškem a vnitřkem budovy: „dům dýchá“. Úroveň vnitřní vlhkosti je tak ideální pro plíce dýchací systém člověka a je zamezeno vzniku plísní a dalších patogenů.

Materiály použité ve slaměných domech jsou z drtivé většiny přírodní: Jde o dřevo, slámu a hliněné omítky. Nepoužíváme syntetická lepidla či silikátové omítky. Jen zdraví nezávadné a ekologické materiály.

Pobyt ve slaměném domě je velmi příjemný pro tělo i duši, protože je člověk odklopen právě hřejivými materiály: hliněnými omítkami a dřevem. Více o zdravotní aspektu zde.

 

  • Cena:

  • Hned na úvod: není to tak, že je slaměný dům „skoro“ zadarmo. Jde o poctivou stavbu z poctivých materiálů s množstvím řemeslné práce. Proto jsou ceny slaměných domů srovnatelné s cenou konvenčních staveb.  Nicméně obvykle ne vyšší, narozdíl od jejich vyššího komfortu a kvality, která pocitově i objektivně nesrovnatelná s domy s itongu, moderními stojkovými dřevostavbami i zděnými domy.

Slaměné domy navíc nabízí i možnosti, jak ceny stavby redukovat.

  • První výhodu je, že narozdíl od mnohých ekologických stavebních materiálů je slaměná izolace levná a to dokonce levnější než nejlevnější konvenční izolace:  jeden balík stojí cca. 40-50 kč,  m² izolace ve zdi při tloušťce 36 cm a tedy ekvivalentu asi 28 cm polystyrenu, stojí cca. 100 kč, oproti tomu stejné množství jiné přírodní izolace např. konopné či lněné by vyšlo minimálně na 500kč m². Slaměný dům proto může zůstat i při kvalitnější přírodní izolaci na ceně konveční dřevostavby.

Možnost účastnit se stavby 

 

  • Stavbu je možné provádět i formou asistované svépomoci či formou workshopů, která značně ušetří náklady.

Při asistované svépomoci poskytujeme klientovi zázemí našeho servisu: zpracování studie, projektu a dokumentace ke stavebnímu povolení, dohled nad stavbou, harmonogram a seznam materiálu. Zákazník od nás čerpá určité služby. Např.: tesařské konstrukce, vedení prací (workshopu) na zateplení slaměnými balíky, vedení realizace hliněných omítek. Podle svého uvážení a možností pak dílčí části prací realizuje sám: dodělání hliněných omítek, instalace podlah či jiné řemeslné práce. V průběhu celé stavby se angažuje a využívá například pomoc rodiny či námi vedené skupiny brigádníků nebo dobrovolníků.

  • Tuto možnost je možné a vhodné rozšířit organizaci workshopů na stavbě (vždy v trvání v řádu jednoho týdne až 10 dnů), kdy se buď se zapojením dobrovolníků, rodiny či přátel realizují po našem zašklení například slaměné izolace a hliněné omítky. Kontrola kvality je pak na naší straně.

Při zapojení asistované svépomoci či workshopů je možné redukovat celkovou cenu stavby až o 30-40%. (Například z 35-8 tisíc kč za m² obytné plochy při stavbě na klíč na 23-25 tisíc kč m² při stavbě s částečnou svépomocí.)

Zároveň  účast na stavbě svého domu dává příležitost k osobnějšímu prožití celého procesu stavby domova,  v němž budete další desítky let bydlet a i možnost zanechat v něm svojí autorskou stopu.

  

Úspora tepla a nízké provozní výdaje:

Slaměný dům je ekologický, zdravý a krásný produkt za rozumnou cenu. Jak je to se slaměnou izolací a její funkci z hlediska úspory tepla v průběhu provozu domu?

Nízko-energetické a ekologicky designované domy
Naší filosofií  je stavět domy energeticky úsporné či soběstačné v průběhu svého provozu a zároveň i takové, které jsou udržitelné i z hlediska použitých materiálů. Slaměný dům splňuje oba požadavky. Slaměný balík samotný vykazuje velmi dobré izolační parametry a umožnuje stavět domy v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu.

„Ve středně velkém slaměném domě vytápěným akumulačními kamny, protopíte přibližně 5 m³ dřeva, tedy asi 7000 kč za topnou sezónu.“ Ing. Gach

Co se týče samotné slaměné izolace, byl součinitel tepelné vodivosti dle měření FASBA (německé asosciace pro slaměné domy) stanovený na λ=0,052 W/m.K při balíku uloženém ve stěně nastojato, což je sice asi o třetinu horší než kvalitní expandovaný polystyren – λ=0,035 W/m.K. Přitom ale musíme brát v úvahu, že balík je ve zdi většinou celý –  tedy v šířce  36 cm, oproti polystyrénu, který tvoří jen vnější izolaci, tedy většinou nějakých max. 15-20 cm. Díky tomu slaměný dům při správném provedení snadno dosáhne velmi dobrých tepelně izolačních kvalit blížících se bez další izolace pasivním stavbám. A zajišťuje lepší tepelný komfort v interiéru.

 

V ČR tvoří většinu staveb využívající slámu dřevostavby, tedy dřevěná nosná konstrukce nese váhu střechy a ručí za stabilitu objektu. Více zde  Sláma zde tvoří pouze výplň stěn mezi stojnami, případně izolace střechy, kde jsou balíky mezi krokvemi. Vnější stěny jsou pak ošetřeny trvanlivou vápennou omítkou s antibakteriálními účinky, případně hliněnou omítkou s voděodolnou úpravou, nebo dřevěnou fasádou. Vnitřní hliněné omítky bývají většinou hliněné 2-5 cm silné.

Tyto vnitřní hliněné omítky, pak pomáhají funkci tepelné akumulace. Tedy omítky v sobě drží  teplo v okamžiku, kdy netopíte. Třeba v noci nebo když jste několik dnů nebo i týden na dovolené.  Oproti levným dřevostavbám využívajícím konvenční lehké materiály (minerální či skelnou vatu, obklady jen z OSB desek a sádrokartonu) má v tomto slaměný dům díky těžkým hliněným omítkám i díky vysoké měrné tepelné kapacitě slaměných balíků (c=2100 J/(kg.K) ) jasnou výhodu.

  

Slaměný dům tak vytváří stabilní vnitřní prostředí, jakousi zásobárnu tepla, která je kromě zmíněného podpořená i využitím příček z nepálené hlíny nebo vhodným designem rozmístením oken v domě. Disciplína zvaná solární design, tedy právě využití slunečních zisků ze správě rozmístěných okeních otvorů v kombinaci s akumulační kapacitou težkých hliněných materiálů, dokáže zajistit naprosto minimální potřebu vytápět vaše obydlí a v létě zase příjemné chladné vnitřní klima.

Hlína, dřevo i slaměné balíky pro stavbu vašeho domu přitom mohou být pořízeny lokálně a splňovat tak i kritérium využívání  materiálů dostupých z blízkého okolí. Což je bebefit, jak pro vás tak pro přírodu.

 

Často kladené otázky:

Jak dlouho slaměný dům vydrží? 

První slaměné domy se datují k vynálezu balíkovacího stroje v 70. letech 19. století. První slaměné stavby byly postaveny před cca 130 lety v Nebrasce, kde je nedostatek dřeva a jiných stavebních materiálů. Pro své výborné fyzikální vlastnosti (zejména schopnost udržet teplo) si je zde rychle oblíbili. První vlna stavby slaměných domů tedy probíhala na konci 19. a začátku 20. století a z této do by se stále zachovaly některé slaměné domy, které svému účelu stále slouží! Slouží tedy již více než 100 let!

Jelikož je Nebraska poměrně izolovaná oblast, k dalšímu rozšíření slaměných domů došlo až v 70.-90. letech 20. století v USA a následně v Evropě. I z této doby máme mnoho funkčních slaměných domů. Nejstarší slaměný dům v Evropě stojí ve Francii a je z roku 1921, stále ještě dobře plní svoji funkci.

Ve zkratce: Slaměný dům má dobré boty: základy a čepec: kvalitní střechu, slámě ve slaměném domě od nás, se tedy díky dobře navrženým skladbám nemůže nic stát a vydrží nedotčená v konstrukci klidně stovky let!

Slaměný dům v Nebrasce na začátku 20. století

Ten samý dům v roce 1996

Hoří sláma?

Jednou z prvních obav, které se projeví ve spojitosti se slámou jako izolačním materiálem, je to zda-li sláma hoří.  Tato obava je pochopitelná na druhou stranu bychom se museli obávat například i v případě izolací lněných, konopných a dalších. Slaměný balík má proti nim jasnou výhodu: vysokou hustotu, čili nedostatek kyslíku nutného k hoření. Pokus o zapálení samotného balíku končí ohořením volných stébel a vytvořením zuhelnatělé vrstvy slámy jen na povrcu. Slaměný balík je navíc chráněn omítkami, případně jinými fasádními systémy, které až na hodiny prodlužují dobu, kterou trvá než-li se případný požár dostane až k samotnéným balíkům a nosné konstrukci. A tato konstrukce tak splňuje na výbornou české i evropské protipožární normy.

V českých podmínkách se podařila dokázat požární odolnost 2 hodiny  – 140 minut a k podobným výsledkům dospěli i během testů ve Velké Británii a v Německu.

Stěna ze slaměných balíků s 2 a více centimetrovou omítkou má splněné testy F90, tedy odolnost 90 minut v Rakousku, Německu a v dalších státech. Více zde:  http://baubiologie.at/strohballenbau/strohballenbau/zertifikate-tests/

a videa na http://esbg2015.eu/straw-bale-firetests/

Požádní standardy v ČR obvykle vyžadují požární odolnost 30-60 minut.

Více videa zde:

 

 

 

 

 

Slaměný dům a voda?

Co se stane když slaměný dům zmokne, neplesniví sláma?

Sláma je z 97% celulóza – má tedy podobné složení jako dřevo. Nepodléhá žádné samovolné degradaci – není to seno nebo kompost. 🙂  Voda by mohla napáchat škody pouze pokud by přišla ve velkém množství, tedy typu povodeň: proto nestavíme slaměné domy v záplavových oblastech. Problém by mohly být praské vodovodní trubky: proto nevedeme vodovodní trubky slaměnými obvodovými zdmi ale příčkami. Před deštěm chrání slaměnou izolaci především velké přesahy střechy ale také kvalitní omítky nebo dřevěná fasáda.

Přesahy střechy na slaměném domě chrání před povětrnostními vlivy.